Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V červnu 2023 se toho vyrojilo nějak hodně. V pestrém průřezu mnoha stylů by se z toho snad až zatočila hlava, takže bylo trochu obtížné vybrat jen těch několik počinů, kterým se více věnovat. A musím poctivě přiznat, že toho celkem dost míjím, protože jsem prostě ještě nedokázal vše vstřebat. Při vynechání zrecenzovaných alb (PUPIL SLICER - Blossom, GLORYHAMMER - Return To The Kingdom Of Fife, AVKRVST - The Approbation, ANUBIS GATE - Interference, OK GOODNIGHT - The Fox and the Bird) je stále dost zajímavého a to v různých stylech. Od drsnějších počinů THE ARCANE ORDER nebo MENTAL CRUELTY, přes další desku post metalových Finů ATLASES a prog projekt THE ANCHORET, k náladovějšímu počinu Rakušanů HILLS LIKE WHITE LIONS a vydařenému návratu doom metalových SATURNUS, ale nakonec až mimo metal k sólovce zpěváka LEPROUS a Islanďanům SIGUR RÓS, kteří se překvapivě po dlouhé době ozvali s novým albem "Átta". Za mě hodně vydařený měsíc.
Finové ATLASES po vydařené desce "Woe Portrait" (2020) pokračují ve svém míchání post žánrů a i "Between The Day & I" je kolekce skladeb, ve kterých se odráží jak post hardcore hrubost, tak post rocková ladnost. K tomu nějaké ty tradičnější metalové polohy. Výsledek pak může evokovat podobnost se staršími THE OCEAN, onen rozvláčný styl kombinující melodickou logiku a důraznost ostrých riffů s výsledným až orchestrálním vyzněním - viz výpravná "Save Room". Též se zachoval riffující styl dle Francouzů GOJIRA. Jestliže jsem ale u "Woe Portrait" chválil i zvukovou stránku, tentokrát si tímto aspektem nejsem tak jist. Jako by se Finové občas propadali do ne příliš čistého výrazu. Nejen díky tomu dostává současná tvář ATLASES o něco drsnější slupku. Druhým důvodem může být menší podíl odlehčených post rockových pasáží, výjimka "Intermission" potvrdí. Teď je to prostě ostřejší metal, ale stále slušně pestrý a plný nálad.
Lifeforce Records / 2. června 2023
EINAR SOLBERG - 16
Einar Solberg je na současné scéně rozhodně výraznou osobností a jeho specifické hlasové kreace nedílně patří k vysokému standardu nahrávek domovských LEPROUS. Co pak čekat od jeho sólového alba? Samozřejmě maximální exhibici a ukázku veškerých možností, které jeho mnohotvárný hlasový rozsah zvládá. A deska je opravdu výstavní produkt jeho vokálních kreací. Provedení je dá se říci přímo luxusní, přesto jsem z toho značně rozpačitý. Einar jako by se totiž bez své skupiny utápěl v náladové rozvláčnosti a přestože jsou jeho vokální linky po všech stránkách bravurní, celkové vyznění skladeb je chvílemi až překvapivě nevýrazné. Špatné to není i emotivní rozechvělost se dostavuje, přesto je "16" dalším z důkazů, že dokonalé provedení ještě nemusí znamenat dokonalý celkový výsledek.
Jak sama rakouská skupina říká, spojuje ve své hudbě euforii s melancholií. A tato charakteristika je vlastně hodně výstižná. Skladby skutečně proplouvají hájemstvím melancholických poloh ne příliš vzdálených post rockové uvolněnosti až kamsi k dravé metalové euforii, kde si skupina hraje s melodiemi stejně šikovně jako s lehce progresivní kytarovou rozpustilostí. Vše je to především o ladně plynoucích a logických strukturách a promyšlených aranžích, které opravdu fungují. Svůj mustr akorát skupina zapomněla trochu více měnit, takže se dočkáme jen lehkých obměn a variací, které vyplňují celou stopáž alba a nakonec dílu nasazují lehkou auru jednotvárnosti. Ale náladová stránka funguje, u mě hodně, takže jim to protentokrát odpustím.
Flemming C. Lund se pod hlavičkou THE ARCANE ORDER dokáže obklopovat zajímavými společníky a přestože od minulého alba "Cult of None" (2015) mu zbyl pouze kytarový kolega Kasper Kirkegaard (HATESPHERE), doplnění dopadlo hodně dobře. Získal výborně šlapající rytmickou dvojku, bicí Bastian Thusgaard (SOILWORK, DAWN OF DEMISE) a basa Anders Frodo S. Mikkelsen. Dohromady s vokálem Kim Song Sternkopfa (půjčeného ze svérázných MØL) je z toho slušně funící dánská mašina, která do svého ostrého metalu roubuje široký rozsah extrémnějších poloh. Severská melodika i divoká dravost se zde transformují v hrubé, přesto dostatečně technické skladby. Solidní jízda na plný plyn.
Jako dříve nadšený příznivec doommetalu jsem návrat Dánů SATURNUS přivítal. Jejich dřívější tvorba možná nebyla nějak originální, ale svou osobitou atmosférou dokázala být silně návyková. V paměti stále mám působivou desku "Veronika Decides To Die" (2006), která sebevědomě držela stylový prapor doommetalu v dobách, kdy už jeho popularita dávno pominula. Návrat po letech je opravdu vydařený, o čemž svědčí i ohlasy na jejich účinkování na BRUTAL ASSAULT 2023. "The Storm Within" v podstatě plynule navazuje na předchozí "Saturn in Ascension" (2012) a nabízí typickou pochmurně rozvláčnou auru. Skupina si zde pohrává s jemnými vzdušnými pasážemi i hezky hutní a zahušťuje zvuk do tuhých doomových postupů a v podobných intencích své vokální projevy moduluje i Thomas A. G. Nielson, od klidného a rozjímavého deklarování až po archaicky hrubé chrčení. Velmi příjemný stylový počin.
Islanďané mají sice dny své největší slávy už asi za sebou, ale jejich hudba i dnes nepostrádá svou osobitost v jemných až rozněžnělých plochách, kde si stále dokáži najít hromady emocí. Hudba je to atmosféricky rozvláčná a tak jak jsme u SIGUR RÓS zvyklí, táhlé doznívání se chvějivě nese a nikam nespěchá, často je až nervózně rezonující nebo naopak ospale klidné. Nad tím Jónsiho specifický vokál, při kterém mi v jeho falzetových polohách občas naskakuje husí kůže. "Átta" je přesně takovým albem, jaké si od Islanďanů vždy přeji a se svou teskně dojemnou atmosférou by se spíše hodilo na zimní večery. Ale nevadí, však já se k němu budu určitě vracet delší dobu.
Debut projektu THE ANCHORET je ve znamení jakéhosi vnitřního boje protichůdných tendencí, které na sebe logicky narážejí už z principu personálního obsazení, které kolem sebe poskládal basák Eduard Levitsky. Prog rocková ladnost zde bojuje s tvrdou metalovou kytarou a důrazně tepající bicí Jamese Knoerla z thrash/deathové skupiny DEATH´S EMINENCE to žene hezky v tempu. Místy řádí klávesák Andy Tillison (THE TANGENT) a zpěvák Sylvain Auclair (HEAVEN´S CRY) tomu dává řekněme civilní metalovou příchuť. Někdy to spolu hezky ladí, jinde jako by se to mezi sebou hádalo. A když přidáme až jazzové vsuvky saxofonu, flétnu a klarinet, je to na první poslech lehce roztržité. Přesto se vyplatí album trochu vstřebat, je to totiž hudba bohatá a výživná.
Willowtip Records / 23. června 2023
MENTAL CRUELTY - Zwielicht
Rozjezd Měmců MENTAL CRUELTY nebyl nijak zářný, první dvě alba se dají považovat snad pouze za zahřívací kousky. O to větší překvapení pro mě byl vynikající počin "A Hill To Die Upon" (2021), který mi svou agresivní deathcore formou se stylovými přesahy hodně padl do noty. Aktuální desku jsem ale vyhlížel s trochou obav jak se projeví výměna zpěváka a přechod pod nového vydavatele Century Media. A vliv tu slyšet opravdu je, produkce nabyla více pompy a stylově se najednou dostáváme kamsi ke kombinaci symfonického black metalu a deathcoru. Skladbám ale nechybí emoce a pohrávání si s nahuštěnými orchestrálními aranžemi občas jako by zavonělo po starých CRADLE OF FILTH. Trochu hra na efekt, ale byť zůstává předchůdce nepřekonán, slušná živočišná smršť to je.
Century Media Records / 23. června 2023
Jednou větou:
AVENGED SEVENFOLD – Life Is But A Dream… (Warner / 2. června 2023) Američané se pustili do poněkud zvláštní formy rock/metalu. Zajímavé okamžiky se rozhodně najdou, ale celkově to je hodně neuspořádaná divnohudba.
FOO FIGHTERS - But Here We Are (RCA Records /2. června 2023) Příjemně uvolněné rockové album, které v některých okamžicích připomene vstřícnou melodiku starých BEATLES. Tihle FOO FIGHTERS mě baví.
NIGHTMARE SCENARIO - In the Event of Emergency (Hogweed & Fugue Records / 2. června 2023) nightmarescenario.bandcamp.com Dan Briggs (BETWEEN THE BURIED AND ME) si na svém projektu zkouší pohrávat se zvuky a v lehce ambientní formě probouzet emoce. A chvílemi mu to celkem jde.
RANCID – Tomorrow Never Comes (Hellcat Records / 2. června 2023) rancid.bandcamp.com Tak trochu zasmrádlá punková melodika od klasiků žánru.
THE BLEEDING – Monokrator (Redefining Darkness Records / 9. června 2023) thebleeding.bandcamp.com Old school thrash metal, co víc k tomu napsat. Je to divoké a živelné, prostě jako kdysi, když to SLAYER drhli hezky od podlahy.
LEGION OF THE DAMNED - The Poison Chalice (Napalm Records / 9. června 2023) legionofthedamned.bandcamp.com Energický thrash/death, tak jak ho od těchto Holanďanů známe už z dřívějška.
SCAR SYMMETRY - The Singularity - Phase II: Xenotaph (Nuclear Blast Records / 9. června 2023) Melodický death metal severského typu prostě stále žije, je to sice už trochu zatuchlé a ohrané, ale fanoušky SOILWORK a IN FLAMES návrat téhle Švédské party potěší.
ROYAL THUNDER – Rebuilding The Mountain (Spinefarm / 16. června 2023) royalthunder.bandcamp.com Citlivý a snad až příliš klidný rock, žádné úderné hitovky, přesto má tahle hudba něco do sebe. Přispívá k tomu i velmi příjemný ženský vokál.
SUNS OF THE TUNDRA - The Only Equation (Bad Elephant Music / 16. června 2023) sunsofthetundra.bandcamp.com Rocková produkce téhle party z Londýna je tak trochu divná, někdy hodně tradiční, aby následně překvapila. Kvalita skladeb je sice rozkolísaná, ale celkem mě to baví.
SWAMP DUKES - Living Nightmares (EP) (Self Released / 20. června 2023) swampdukes.bandcamp.com Podle hudby byste tuhle partu asi usadili někam na americký jihozápad, stoner rock s country vlivy, foukací harmonika, valivé blues, ozvuky jižanského rocku. Jenže oni jsou to Srbové. Ale to vůbec nevadí, protože jim to super šlape.
BURNER - It All Returns To Nothing (Church Road Records / 23. června 2023) burnermetal.bandcamp.com Death metal tak jak se sluší a patří, hezky nasraně a bez kompromisů.
ONHEIL – In Black Ashes (Black Lion Records / 23. června 2023) onheilblacklion.bandcamp.com Melodické bahno i uhlazená řezničina, blackened death metal z Holandska, který tak trochu stojí v pozadí, přesto mi je celkem sympatický.
SUBTERRANEAN DISPOSITION - Individuation (Hypnotic Dirge Records / 24. června 2023) hypnoticdirgerecords.bandcamp.com Svérázná portugalská prog doomová parta s trochu extravagantním projevem. Skupina si pohrává s mnoha výrazy a formami jako by chtěla svůj stylový balón poslat hned do několika branek.
TSJUDER - Helvegr (Season of Mist / 23. června 2023) tsjuder.bandcamp.com Norský black metal vonící tou správně zasmrádlou blasfemickou bestialitou.
ARCHAEOLOGIST - Elements (Self Released / 30. června 2023) archaeologist.bandcamp.com Projekt multiinstrumentalisty Kyle Schaefera, zpěváka FALLUJAH, je instrumentální deska založená především na progresivní kytaře.
DEATH RAY VISION – No Mercy For Electric Eyes (Metal Blade / 30. června 2023) deathrayvision.bandcamp.com Archaická thrasheřina s hardcore tuhostí, v podstatě už hodně retro. Pro nás pamětníky ale příjemné.
EAST OF THE WALL - A Neutral Second (Translation Loss Records / 30. června 2023) eastofthewall.bandcamp.com Nadžánroví Američané si i na svém šestém albu progresivně pohrávají se spoustou vlivů, od rocku a metalu až k post hardcore subžánrům. Jsou přívětiví i až math rockově ztřeštění. A stále jim to celkem baštím.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.